Domů Mladí hasiči Pakáž Obecní uřad Penzion Rozhledna

Středověké osady
 

Domů
Obecné informace
Aktuality
Turistika
Fotogalerie
Novodobá historie
Historické památky
Historie obce
Středověké osady
Klima a vodstvo
Návštěvní kniha
Kontakt

 

V mírném lesním svahu pod vrcholovou plošinou Kněží hory, 0,6 km JV od středu Petrovic a 1,2 km SZ od Vavřince jsme zjistili v roce 1974 stopy po 15 nepravidelně rozmístěných staveních.Stopy se jeví jako čtyřúhelníkové podesty se zaoblenými rohy, ve čtyřech případech jsou takřka polokruhovité. Vzhledem ke svahu je dolní okraj podesty vyzdvižen nad okolní povrch , horní okraj přechází buď plynule do terénu nebo je mírně zahlouben. Povrch podesty je většinou plochý, v jednom případě má centrální vkleslinu, jednou je vyklenutý. Rozměry podesty se pohybují mezi 4-5m s vyjímkou reliktu na J konci areálu, který má rozměry 10 x 5,5 m  a dosahuje výšky 1/2 –3/4 m . Pod tenčí vrstvou lesního humusu a štěrkovité hlíny nacházíme stavební kameniny, uhlíky a ojedinělé kousky keramiky.Jen zmíněný nejvyšší relikt je vytvořen ze sypavé hlíny a připomíná hromadný náhrobek z pozdější doby. Relikty jsou rozděleny, patrně druhotně vykopaným 1/2 – 3/4 m příkopem, na menší nížeji položenou část s 5. Relikty a na výše položenou část z 10. Relikty. Příkop se lomí do tupého úhlu otevřeného proti vrcholové plošině a patrně ve starších dobách tvořil hranici s pastviskem, které později ustoupilo na vrcholovou plošinu.,,Zastavěná“ plocha dlouhá 110m v čáře SJ. A široká 50m v čáře ZJ. A nalézá se ve výši 570 – 583 m n. m.. Pro zaniklou osadu  v tomto případě svědčí typické antropogenní morfy v reliéfu terénu a výrazné stopy po zaniklé plužině.Proti osadě mluvý neobvyklí půdorys, s jakým se nesetkáváme u žádné ZSO i  existujících osad, nechráněná plocha při vrcholu kopce, vzdálenost vodoteče nebo pramene (150 – 200 m ). Od osady odstupuje vějířovitě ve směru spádnice 9 kratších parcel, které jsou při patě svaru přerušeny napříč probíhající širokou parcelou. V S. Části lesa je možno napočítat 9 úzkých parcel dlouhých 550- 700 m a k nim se na SV pojících dalších 6, které jsou však zaujaty z větší části petrovskými poli Jižněji v rovinatém terénu pozorujeme 3 značně velké parcely , probíhající paralelně s předchozími. Na ně kolmo nasedá 5 krátkých parcel, ukončených J okrajem lesa. V J cípu lesa jsou stopy po 6. Úzkých obloukovitě probíhajících parcelách. Je patrná , že původní plužina překračovala SZ a na JV okraje dnešního lesa. Výměra plužiny odpovídá 30ha. Popsaný terén je v ú. k. Petrovic, sousedí na SV, J a JZ s ú. k. Vavřince. K této atypické osadě se neváže žádná pověst a pomístní jméno Kněží hora nemá s původním jménem nic společného.Právem se tak nabízí domněnka , že by mohlo jít o Lhotu při ,,Przablincz“, citovanou poprvé a naposledy  v roce 1371 (326) a ve vlastivědné literatuře uváděnou jako Lhotku u Vavřince.Je neméně významné , že ve zmíněné citaci těsně před ,,Przablincz“ je uvedena blízká ves Žďár, což by nasvědčovalo o poloze Lhotky mezi Žďárem a Vavřincem, čemuž poloha neznámé osady napovídá. Západně od Petrovic , v lesní trati Kamenice, jsou stopy po mezních pásech a záhonech. Terén Kamenice je ze S, Z a J ohraničen hlubokými korytinami dvou vodotečí, pramenících při Z okraji Petrovic. Svou východní hranicí , tvořenou okrajem lesa, sousedící s dnešní plužinou Petrovic.Terén ve své J části je velmi kamenitý, klesá od SV směrem k JZ z výšky 540- 490m n. m..Rovnoběžné s okrajem lesa na V probíhají 3 lánové parcely směrem od JJV k SSZ. Jsou dlouhé 700m. Na ně se napojují v hloubi lesa paralelně probíhající pásmo záhonů,rozdělené 2. Mezními pásy na 3 části.K němu naléhá v ostrém úhlu ze Z strany dělen úsek 6 parcel, dlouhých 450 m.Následuje široká proluka, lemovaná na hranou korytiny hraničním mezním pásem. Plocha zaniklé plužiny měří cca40ha.Zaniklá plužina v trati Kamenice vzdáleně sousedí na SZ se zaniklou plužinou Lhotky, na J se zaniklou plužinou zaniklého Podolí.

 

 

Domů ]

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu jfilous@tiscali.cz.
Naposledy změněno: 23. 01. 2006