PETROVSKÝ KOSTEL

Další z významných historických budov, petrovský kostel, který stojí poblíž Petrovské návsi. Farní kostel je zasvěcen Svatému Petru a Pavlovi. Tato dominanta obecní návsi byla postavena v letech 1733 – 1735 a tehdy za tuto stavbu Karel Hrabě z Roggendorfa zaplatil 1147 zlatých a 48 krejcarů. Petrovský chrám byl v roce 1804 důkladně opraven. Má dva oltáře z nichž jeden váží asi 5 centů a jsou přivezeny z Paulánského kláštera na Vranově a oba tyto oltáře pochází z roku 1700. Častěji se činí zmínka o dvoře, který byl rozdělen a stával vedle fary. Kostel stojí v obci na parcele č 22. Majitelem tohoto objektu je římskokatolická církev. Kostel byl postaven v barokním stylu. Ve starším jádru obce je dominantou spolu s kapličkou, která stojí opodál na parcele č 983/1. Majitelem je obec. Tato stavba pochází z roku 1834. Spolu s okolními stromy vytváří nádherné prostranství, kde si každý s radostí odpočne při odpoledních procházkách obcí.

VĚTRNÝ MLÝN

Tento větrný mlýn byl vybudován v roce 1885 petrovským usedlíkem Jakubem Součkem a celkem devětkrát měnil majitele. Mlýn měl čtyři lopaty , každá o délce 6 m, které silou větru otáčeli vnitřní mlýnské zařízení. Mlelo se hlavně žito a v malé míře pšenice, nejdříve nahrubo potom na jemno. Průměrně se za rok semlelo 500q. Ve mlýně byl ještě v 1.poschodí šroťák a v přízemí světnice pro mlynáře. V  letech 1920-1924 odstranil majitel lopaty a mlýnské zařízení bylo poháněno motorem na plyn. Vedle budovy bylo postaveno obytné stavení. Roku 1934 majitel Osvald Kunc mlýn zrušil a v dražbě prodal stroje i stavení. Mlýn je stále v soukromých rukou a slouží k rekreačním účelům. Mlýn stojí na parcele číslo 67. Majitelem je Jana Kocmanová z Blanska. Tato kamenná stavba je významná nejen architektonicky, ale také svým umístěním.

ZANIKLÁ OSADA PODOLÍ

Zaniklá osada nazývající se Podolí, podle které se nazývá rybník a blízké okolí.  ležela 1km  J od Petrovic ve výšce 510 – 520 m n.m. První zmínka o Podolí je z roku 1378, kdy Unka z Majetína prodal Petrovice ,Podolí a Vavřinec Vilémovi a Elišce z Rohatce. Druhá citace je z roku 1436, zde je Podolí stále uváděno jako osídlené. Pravděpodobně ves zanikla během Husitských válek. Nalezená keramika odpovídá konci 13. až začátku 16. století.Ve vsi bylo 18  usedlostí. Celková plocha dochované plužiny je 102ha, s interpolací dnes obdělávané půdy podolské plužiny to činí 137ha.Průměrná výměra na jednu z 18 usedlostí by byla 7,7ha.Je zajímavé, že tato plužina byla rozdělena mezi Petrovice, které patřily Rájeckému panství a Veselici, která patřila panství Blanenskému. Šlo o dvou řadovou ves jejichž délka mohla dosahovat 300m a vzdálenost obou řad  od sebe díky potoku byla asi 150m . Těsně pod hrází rybníka Staré Podolí nacházíme stopy po mlýnu , který byl vybudován v 19. století, takže nemá nic společného se zaniklou vsí. Tento mlýn je nyní v soukromích rukou a provádí se archeologické vykopávky.

[ Domů ]

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu jfilous@tiscali.cz.
Naposledy změněno: 23. 01. 2006