Druhou, neméně významnou figurou se stali dva zkřížené klíče, jako symbol sv. Petra , který je spolu se sv. Pavlem patronem kostela v Petrovicích. První zmínka o místní faře je již z roku 1379.

Pro znak obce byly vybrány barvy. modrá pro barvu hlavy znaku, uprostřed níž jsou dva zkřížené zlaté (žluté) klíče. Zbývající pole štítu je v barvě stříbrné(bílé).  V tomto poli leží orlí křídlo se zlatým (žlutým) kosmým pruhem.

Návrh vlajky navazuje na její znak, poměr stran je 2:3. Pole vlajky je podélně děleno na modrou a bílou část a to tak, že modrá ležící u horního okraje, tvoří 1/3 a bílé 2/3celkové plochy. Modré pole je děleno uprostřed položeným žlutým pruhem majícím šířku 1/12 celkové šířky pole praporu. V bílém poli v levé třetině je umístěna figura ze znaku – černé orlí křídlo s kosmým žlutým pruhem.

ROZVOJ TECHNIKY V OBCI

První mlátička v obci byla v roce 1890. Roku 1900 byla založena knihovna, po ní pak toho samého roku byl dovezen první secí stroj. První obchod v Petrovicích byl postaven v roce 1907. Do obce v roce 1908 byla přivezena první žačka. Roku 1919 byl v obci založen čtenářský spolek Neruda. V roce 1926 bylo v obci první rádio a stříkačka na ovocné stromy. Roku 1927 byla obec elektrizována a první elektroměr byl zabudován toho samého roku. Poprvé se v Petrovicích na šlapacím kole a v automobilu projeli v roce 1930 a byl založen spolek Sokol. Roku 1935 byl založen sportovní spolek. Kulturní dům byl postaven brzy po válce v roce 1948 a stojí v blízkosti nynějšího hřiště. Místní rozhlas byl zbudován v roce 1949. První hasičská zbrojnice byla postavena na návsi. Tato zbrojnice byla zbourána a postavena nová v roce 1972 vedle ZD.

VÝPIS Z OKRESNÍHO ARCHÍVU

Návesní trojúhelníková obec na Drahanské vrchovině 545 m nad mořem, se nachází 10 km JV od Boskovic a 12 km SV od Blanska. Nejstarší historická zmínka je ve falsu ze 13. století k roku 1208. Písemnosti obce byly převzaty v roce 1958 do okresního archívu v Blansku, pobočky v Boskovicích, kde byly zinventarizovány. Fond obsahuje 1 bm (42 knih, 2 kartony). V  roce 1794 byla v Petrovicích postavena farní triviální škola. V roce 1876 byly k Petrovicím přiškoleny obce Žďár, Karolín, Suchdol a Veselice, poslední dvě v roce 1886 přešly k Vavřinci, Karolín v roce 1947 k Rájci. V roce 1885 byla škola přestavěna, v roce 1912 byla rozšířena na trojtřídní, v roce 1942 klesla na dvojtřídní. Písemnosti školy přešly v roce 1958 do okresního archívu v Blansku. Fond obsahuje141 knih, 1 karton.

Výkazy docházky a prospěchu 1857 – 1948 (141), korespondence 1878 – 1948 (1 karton), mj. školní oslavy 1888 – 1928, sociální péče 1898 – 1949, vyškolení Karolína 1947.

První zmínka o faře při kostele Svatého Petra a Pavla v Petrovicích je z roku 1379, ve druhé polovině 16. století byla nekatolická, v roce 1630 přešla někdejší farnost k Doubravici nad Svitavou, pustý chrám byl znovu postaven v roce 1690, přestavěn v roce 1733, kdežto farní budova byla upravena až v roce 1741.V roce 1749 byla fara přidělena nově zřízené faře ve Sloupě, v roce 1785 se stala lokální a v roce 1857 samostatnou. Petrovice mají přifařeny tyto obce: Karolín, Suchdol, Veselice a Žďár.

Písemnosti farního úřadu převzal v roce 1960  okresní archív v Blansku, fond obsahuje 43 účetních knih a 1 karton spisů.

HISTORIE OVOCNÁŘSTVÍ

Petrovice jsou naše druhá horská obec, má pro ovocnaření skoro stejné podmínky jako blízký Žďár. Petrovice byly zaměřeny na stavebnictví, průmysl, hospodářství polní, lesní i obecní. Také v ovocnářství nezůstávají pozadu. Zvlášť v poslední době lze pozorovat zvýšený zájem o pěstování ovocného stromoví. Zvlášť mladí hospodáři se o toto odvětví veřejnoprospěšného podnikání velmi zajímají a zakládají polní sady. Správně si uvědomují, že ovocný strom třeba řádně ošetřovat a hnojit, aby přinášel uspokojující úrodu. Vidíme, že ve většině zahrad je půda pod ovocnými stromy již na podzim řádně zryta a pohnojena zaleželým chlévským hnojem nebo kompostem. Na pravidelné přihnojování ovocných stromů chlévskou mrvou kompostem nebo umělými hnojivy je třeba v Petrovicích zvlášť pamatovat, poněvadž půda je zde méně úrodná. Pěstitelé se však dopouštějí zásadní pěstitelské chyby, že vysazují ovocné stromy příliš hustě. Zapomínají , že  ovocný strom stále roste nejen do výšky, ale také do šířky. Má-li se ovocný strom dobře rozrůst  a rodit, potřebujeme jemu patřičný prostor jak pro kořeny v zemi, tak i pro  korunu ve  vzduchu. V Petrovicích daří se dosti dobře četným druhům ovocného stromoví. Je však i zde třeba se řídit zásadou – raději méně odrůd, ale krajově vhodných. Také je třeba, aby při stoupajícím stavebním ruchu v Petrovicích bylo pamatováno na pozemky pro rodinné zahrádky. Heslem budiž: U každého domku ovocný sad, nebo aspoň rodinná zahrádka.

                                                                        Z knihy vydané v roce 1949